.
středisko rybářství a myslivosti Jevany Středisko rybářství a myslivosti
Česká zemědělská univerzita v Praze Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy
english version
česká verze
deutsch version
rybářství Jevany

ČZU ŠLP je držitelem honiteb Bohumile, Obora Aldašín a Radlice. Výkon práva myslivosti je provozován ve vlastní režii podniku.

Chov zvěře

Cílem chovu zvěře je zajistit takové početní stavy kvalitní zvěře, které by byly v souladu se zájmy lesního a zemědělského hospodářství a zároveň zajišťovaly případné úkoly účelové činnosti. Dále je třeba svou činností podporovat ohrožené a vzácné druhy zvěře, vhodnými chovatelskými zásahy zkvalitňovat trofejovou zvěř a zabezpečit veterinární péči o zvěř.

Lov zvěře, poplatkové lovy

Před každým lovem je sepsána dohoda s loveckým hostem o souhlasu s uvedenými cenami (zajišťuje vedoucí střediska rybářství a myslivosti, popř. lovecký doprovod). Preparaci trofeje provádí lovecký doprovod. Trofej je předána loveckému hostovi po zjištění bodové hodnoty trofeje a zaplacení vypočtené ceny (+ DPH). Bodové ohodnocení trofeje provádí vedoucí střediska rybářství a myslivosti. Lovecký doprovod je dokonale obeznámený s honitbou, jeho povinností je přivedení loveckého hosta k ráně, předání úlomku, ošetření ulovené zvěře (případné provedení dohledávky) a zařízení včasného odvozu ulovené zvěře, aby nedošlo k jejímu znehodnocení.

Prodej zvěřiny

Zvěřina z ulovené zvěře se prodává na základě uzavřené smlouvy nebo volně v drobném prodeji na farmě střediska rybářství a myslivosti.

Škody způsobené zvěří

Člověk svou činností krajinu do značné míry pozměnil. Změny v porostní skladbě dřevin vyvolaly ve svém důsledku ochuzení potravní nabídky pro zvěř. Ta si jako náhradní zdroj důležitých živin a minerálů našla různé lesní dřeviny. Myslivec by se měl zamyslet nad tím, zda nedokáže vhodnými opatřeními odklonit zájem jelení a dančí zvěře ohryzávat a jinak poškozovat stromy. Jedním z možných postupů je přikrmování zvěře. Přikrmovat zvěř v době strádání a nouze má v myslivosti dlouholetou tradici. Je doporučováno i ve starší myslivecké literatuře (Žalman 1949, Kostroň 1953, Javůrek 1955 a další). V souvislosti s problematikou škod na lesních porostech se velmi často poukazuje na nebezpečí, že pokud je krmení prováděno nesprávně, může to mít za následek zvýšenou intenzitu okusu a ohryzu lesních dřevin (Vodňanský 1997). V současné době se však také objevují názory, které nutnost a prospěšnost zimního přikrmování zpochybňují. Abychom mohli škodám zvěří úspěšně čelit, musíme nejdříve určit jejich původce, což v praxi nebývá tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Určení skutečného druhu zvěře se provádí podle znaků na poškozených stromech, např. šířka řezáků, výška spodního okraje ohryzaného či oloupaného místa. Dalším ukazatelem pro zjištění původce škod jsou pobytové znaky (stopy, zálehy, trus). Zjišťování původce škod okusem je mnohem obtížnější a je proto nutné znát přesně dobu vzniku poškození.

Škoda na lesních porostech se vyčísluje podle obecně závazných právních předpisů (v současné době vyhláška 55/1999 Sb.)

Aktuality

Popis střediska

Myslivost

Ceníky

Kontakty

Fotogalerie

Zajímavosti

Úvodní stránka ŠLP