Chov zvěře
Lov zvěře, poplatkové lovy
Prodej zvěřiny
Škody způsobené zvěří

Česká zemědělská univerzita v Praze Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy je držitelem honitby "Bohumile" a honitby "Obora Aldašín". V obou těchto honitbách je výkon práva myslivosti provozován ve vlastní režii podniku.

Honitba "Bohumile"

Výměra honitby činí celkem 2904 ha, z toho je 2460 ha lesa, 307 ha orné půdy, 62 ha vodních ploch a 75 ha ploch ostatních. Pro honitbu byly stanoveny tyto normované a minimální stavy zvěře:

Druh zvěře	Normovaný stav	Minimální stav
bažant	50	25
zajíc	135	75
srnčí	144	54
černá	22	12

Obora "Aldašín"

V oboře je chována černá zvěř. Její celková výměra činí 93 ha, z toho je 91 ha lesa, 1 ha vodní plochy a 1 ha ostatních ploch. Pro oboru byl stanoven normovaný stav 92 ks a minimální stav 14 ks černé zvěře.

Chov zvěře

Cílem chovu zvěře je zajistit takové početní stavy kvalitní zvěře, které by byly v souladu se zájmy lesního a zemědělského hospodářství a zároveň zajišťovaly případné úkoly účelové činnosti. Dále je třeba svou činností podporovat ohrožené a vzácné druhy zvěře, vhodnými chovatelskými zásahy zkvalitňovat trofejovou zvěř a zabezpečit veterinární péči o zvěř.

Lov zvěře, poplatkové lovy

Před každým lovem bude sepsána dohoda s loveckým hostem o souhlasu s uvedenými cenami (zajistí vedoucí střediska rybářství a myslivosti, popř. lovecký doprovod). Preparaci trofeje provede lovecký doprovod. Trofej bude předána loveckému hostovi po zjištění bodové hodnoty trofeje a zaplacení vypočtené ceny (+ DPH). Bodové ohodnocení trofeje provede vedoucí střediska rybářství a myslivosti. Lovecký doprovod je dokonale obeznámený s honitbou, jeho povinností je přivedení loveckého hosta k ráně, předání úlomku, ošetření ulovené zvěře (případné provedení dohledávky) a zařízení včasného odvozu ulovené zvěře, aby nedošlo k jejímu znehodnocení, v případě postřelení i zabezpečení dosledu.

Prodej zvěřiny

Zvěřina z ulovené zvěře se prodává na základě uzavřené smlouvy nebo volně v drobném prodeji.

Škody způsobené zvěří

Člověk svou činností krajinu do značné míry pozměnil. Změny v porostní skladbě dřevin vyvolaly ve svém důsledku ochuzení potravní nabídky pro zvěř. Ta si jako náhradní zdroj důležitých živin a minerálů našla různé lesní dřeviny. Myslivec by se měl zamyslet nad tím, zda nedokáže vhodnými opatřeními odklonit zájem jelení a dančí zvěře ohryzávat a jinak poškozovat stromy. Jedním z možných postupů je přikrmování zvěře. Přikrmovat zvěř v době strádání a nouze má v myslivosti dlouholetou tradici. Je doporučováno i ve starší myslivecké literatuře (Žalman 1949, Kostroň 1953, Javůrek 1955 a další). V souvislosti s problematikou škod na lesních porostech se velmi často poukazuje na nebezpečí, že pokud je krmení prováděno nesprávně, může to mít za následek zvýšenou intenzitu okusu a ohryzu lesních dřevin (Vodňanský 1997). V současné době se však také objevují názory, které nutnost a prospěšnost zimního přikrmování zpochybňují (Komárek, Kočiš a kol 1991, Vodňanský 1996, Hromas 1997 a další).

Abychom mohli škodám zvěří úspěšně čelit, musíme nejdříve určit jejich původce, což v praxi nebývá tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Určení skutečného druhu zvěře se provádí podle znaků na poškozených stromech, např. šířka řezáků, výška spodního okraje ohryzaného či oloupaného místa. Dalším ukazatelem pro zjištění původce škod jsou pobytové znaky (stopy, zálehy, trus). Zjišťování původce škod okusem je mnohem obtížnější a je proto nutné znát přesně dobu vzniku poškození.

Škody zvěří zjišťuje každý lesní na svém úseku průběžně a podklady zaznamenává do služebního deníku. Škoda na lesních porostech se vyčísluje podle obecně závazných právních předpisů (v současné době vyhláška 55/1999 Sb.)